Přišly jsme s krosnama na klubovnu, počkaly na poslední opozdilce a vyrazily tmou směrem na Vážany. Celkem nás Včeliček bylo šest a to já, Sindy, Drahuš, Eliška a Šafrc s Janou které se loudaly vzadu a furt jsme na ně musely čekat. Kousek za  Pegas Gonda  jsme vešli na rušnou a nebezpečnou silnici a tudíž museli jít za sebou jako kachny. To však netrvalo dlouho a za chvíli jsme odbočili na méně rušnou silnici a bylo nám řečeno že další přestávka bude na polňačce na kterou na kopci odbočíme - a od té doby snad desetkrát padl dotaz Ondró kdy už bude ta polňačká?:-D Na polňačce jsme shodily bágly, všem bylo jedno jestli do mokré trávy nebo do bláta, napily se, odpočinuly si a dostaly každá piškot na posilněnou. Potom jsme pokračovaly po polňačce (nutno dodat že kdybych nešla tak mě ten můj batoh zatlačí až někam pod povrch zemský) až jsme došli  do Kobeřic a tam na autobusové zastávce jsme si opět odpočinuly a pak už jenom z kopce do Nížkovic a pak už jenom kousek do kopce a okolo koupaliště přes zrádný kopeček kde se Sindy rozplácla ale já se jí ani nedivím! No a pak už jsme byly u chaty. Sundaly jsme si všechny mokré věci a kdo tu byl poprvé (třeba já) dostal nejdůležitější instrukce jako například kde je záchod, kde se čistí zuby atp. Navečeřely jsme se a šly spát. Druhý den jsme se probudily, vyčistily si zuby, převlíkly se z pyžama a šly na snídani.  K snídani byly lupínky s mlíkem a ty mi moc chutnaly. Po snídani jsme ještě narychlo pouklidili chatu pro Pomněnky a Pampelišky a za chvíli tady bylo asi třiadvacet holek nebo ještě víc . Pomněnky a Pampelišky shodily batohy a kdo tady spal tak si šel hledat místo na spaní a pak jsme se všechny naschromáždily dole a Kozel menším holkám vysvětlila všechny věci okolo chaty (kde je záchod, co se smí, nesmí...) a pak nám popsala GPSky a buzolu a jak se s nima zachází a pak jsme se oblíkly a schromáždily se před chatou a když jsme  byli všichni, tak jsme vyrazili do bláta a mokra. Na zrádném kopečku se tentokrát naštěští nikdo nerozplácl a šťastně jsme překonali i notně rozblácený úsek cesty. A pak pokračovaili dál rozděleni na několik skupin které byly roprostřené v rozmezí 100 - 300 metrů a místy jsme na sebe musely čekat. Šli jsme pořád dál až jsme se dostaly na asfaltku vedoucí na Jalový dvůr a u rybníka jsme od Kozlíka dostaly papíry s šiframa co jsme měly vyluštit. Bylo tam: mezi cestou a vodou strom poslední v řadě tahej opatrně nebo tak nějak a pak jsme šly na Jalový dvůr a tam si daly hranolky s kečupem. Potom jsme šly zpátky a u rybníka a tam jsme se podle nápovědy dozvěděli že keška kterou jsme chtěly najít leží dost daleko a úplně na druhou stranu od nás. Tak jsme se ta to vykašlaly a šly na chatu. Kešku jsme nakonec nenašly žádnou ale nevadí! Došly jsme na chatu a Pampelišky jely domů. Potom jsme měly my Včelky a Pomněnky večeři a pak holky hrály několikrát polštářovou bitku. A potom jsme si vyprávěly všelijaké historky. Pak jsme si šly čistit zuby a spát. Další den jsme se probudily, vyčistily si zuby a posnídaly toasty s nutelou. Pak jsme hrály různé hry (třeba hru kde jsme se rozdělily na dva týmy a vdycky z každého týmu jeden vyběhl a dal si s tím z druhého týmu kámen-nůžky-papír a kdo vyhrál mohl běžet dál a kdo se dostal do sousedního týmu měl bod a cílem bylo získat co nejvíc bodů a my jsme prohrály)  a po obědě jsme si dělaly úkoly do stezky. Pak proběhly ztráty a nálezy a pak jsme hrály ještě jednu hru a pak se zamkla chata a nakonec i záchody a šlo se na autobus. Cestou jsme si povídaly a na onom místě se tentokrát ani s těžkou krosnou nikdo nevymázl:-D Mooooooc se mi to líbilo!
Tlačenka (Linda)

Tlačenka (Linda)