Tábor - cestování časem

27.07.2013 08:45

1.den

První  táborový den je pro nás táborníky skoro nejdůležitější den tábora, protože všechny nás čeká výběr stanu. Sešli jsme se v 8:45 na vlakovém nádraží. Ti nejsportovnější z nás se vydali na tábořiště na kole, my ostatní sedli do vlaku. Cesta dopravními prostředky(vlak, šalina, autobus) nebyla nijak dlouhá. Spousta z nás jela na tábor poprvé a tak jsme cestou probírali naše očekávání. Po vystoupení na jedné z Ochozských autobusových zastávek jsme se vydali na cestu k táboru. Bylo celkem vedro a tak nám povolení koupit si ledňáka v obchodě udělalo velkou radost. Natěšeny jsme šli 7 km trasu jako nic. Cesta rychle utíkala a tak jsme mohli brzo koukat mezi stromy a hledat tábor. Po krátké chvilce tam byl. Taková radost, když jsme došli konečně na místo. Hned jsme začali s obhlídkou stanů.  Nejlepší část tedy přišla: "stěhování do stanů". Když už jsme měli konečně vybaleno čekala nás svačinka na posílení. Po svačince přišlo tak krásné a známé slovo NÁÁÁÁÁÁÁSTUP!!!!! Dozvěděli jsme se pravidla tábořiště, celé jsme si ho prošli a prozkoumali.

2. Den

A je to tu. První probuzení na táboře. Ti z nás, kteří jezdí na tábor každý rok byli překvapeni že předešlý večer nebyla odhalena celotáborovka, proto jsme byli celkem natěšeni co to bude. Hned dopoledne to přišlo. Letošní celotáborovka je cestování časem. Hra začala scénkou vedoucích ve vojenských uniformách a nějakém vědci. První doba, kterou jsme navštívili byla doba Alexandra Velikého.  Zatím se nám to moc nelíbí a nevíme co čekat. Myslíme si, že vojáci nejsou pro nás holky. Odpoledne přišel na řadu program Ondry a Kozla, který se bude většinou týkat odborek. To je super. Anička je celá natěšená, kolik světýlek získá letos. Z vesela si prohlížíme nástěnku a nálada se nám trošku zvedla. V pozdějším odpoledni nás čekal horor v podobě trakařů do kopce v lese.  Celý den nakonec dobře dopadl, protože to zachránila paní kuchařka výbornou večeří.

3. Den

Dneska jsme zase v době Alexandra Velikého. Dopoledne nám uteklo celkem rychle. Hry s papkoulema na louce jsou fajn a jsme rádi, že na louku nemusíme odpoledne, protože je zase vedro jako blázen :). Odpoledne se dovídáme o Zoo, které bude pro Alexandra. Je to celkem sranda máme pochytat zvířata, neboli přestrojené vedoucí. Asi nejtěžší bylo chytit Medvěda, který lezl po stromě a Pumu, která strašně rychle utíkala po lese. Nejlehčí byla želva, která se válela za hangárem. Želvička se pořád převracela na krunýř a tak jsme se strašně smáli když jsme ji našli a ona třepala nožičkama. Večer na nástupu už přišli na řadu  první ztráty a nálezy a nebylo jich málo.

4. Den

A jéjej. Táborové bodování. Dneska už to nejsou jen desítky, ale i přesto se my holky držíme statečně. Po projití časovou bránou se ocitáme ve starověké Číně.  Hned dopoledne musíme postavit velkou čínskou zeď. Je to super protože v lese je spousta dřeva a tak jsou naše zdi opravdu veliké.  Odpoledne pak hledáme pergameny. Musíme být moc opatrní, protože nám je kradou ostatní skupinky.

 

5. Den

Vypadá to na opravdu horký den, proto nás potěšila zpráva, že hned dopoledne vyrážíme na rybník.  Rozdělili jsme se asi na čtyři skupinky a to podle toho kdo jak umí rychle na kole a kdo kolo nemá. Rybník byl opravdu studený ale to nás neodradilo. Asi nejlepší hra byla házení bahna ze dna po ostatních. Škoda, že to vedoucí tak rychle zakázali. Nemalou atrakcí se pak staly čluny, na kterých jsme se hoooodně vyřádili. A co  by to bylo za táborový den bez hry do bodování.  Takže po asi hodinovém blbnutí nás přepadli piráti a my museli doplavat do středu rybníka a ukrást jim poklad. Protože piráti byli převlečení vedoucí, dělalo nám moc dobře, když jsme je mohli shodit ze člunu do vody. Po vydařené kráděži přijela paní kuchařka v autě. Takovou radost z řízku a bramborového salátu jsme už dlouho neměli. A jak to tak bývá čas rychle letí a tak jsme se museli pomalu vydat na cestu zpět. P.S. v bufetu u rybníku maj dobrý hranolky.

6. Den

Juhůůů dneska jsou mimozemšťani. Všichni se těšíme na ta stvoření a doufáme,že budou přátelská. První úkol je navázat spojení s nimi. Spojení navazujeme spoutáním mimozemšťanů do lan a následné přivedení  do základního tábora, kde z nich taháme informace. Když zjistíme že ztroskotali, sbíráme pro ně v lese potravu a pomáháme s opravou jejich létajícího talíře. Večer jsou mimozemské bytosti našimi přáteli a protože už mají vesmírnou loď opravenou odlítají šťastní domů. Po dnešním dni si myslíme že to není úplně špatná celotáborovka.P.S. Dnes byl první letecký den za bordel ve stanu.

7.Den

Jsme v půlce týdne a to znamená den, kdy nás jedou kontrolovat rodiče, jestli ještě žijeme. První překvapením bylo, že jsme se vzbudili a někteří vedoucí byli pryč. Na nástupu jsme dostali informaci, že se nemusíme bát, že přijdou nové posily. A bylo tomu tak přijel Zbyňa a Míla. Dneska jsme se přesunuli do doby Divokého západu, ale protože jsme se těšili na ty výborné buchty od maminek co vždycky dovezou moc jsme toho nestihli. Dopoledne jsme věnovali dodělání prvních odborek, aby jsme se měli čím chlubit, až maminky přijedou. A večer jsme byli tak přepapaní dobrotama, že jsme byli rádi když nás vedoucí bez většího mučení nechali upadnout do sladkého kómatu.

8.den

Tak konečně Divoký západ. Hned dopedne jsme shlédli scénku o tom jak se dřív jezdilo na koni.  A co by to bylo za koně, kdyby se neúčastnili dostihů. Museli jsme vytvořit skupinku tří lidí. Dva tvořili koně a jeden byl cowboy. Závodní dráha měla dost překážek, ale byla to strašná sranda. Konečně nás tábor začal pořádně bavit. Další hra bylo rýžování. Celkem nás překvapilo když jsme v potoce místo zlata našli rubíny, ale peníze jsou peníze a tak jsme sbírali jak divý.  Dalším úkolem bylo postavit koleje. Na stavbu jsme potřebovali další peníze, které byli v lese, ale hlídali je zlý indiáni.

9.Den

Konečně výlet. Trasa výletu se opět rozdělila podle schopnosti účastníků. První skupinka nejlepších cyklistů měla trasu dlouhou 25km. Druzí cyklisté 15 km a pěší taky 15km. Přes různorodou trasu byl cíl společný a to rybník. Tam to bylo zase fajn, spousta zábavy a spousta hranolek a ledňáků. Na oběd nám paní kuchařka dovezla smažený květák. Spousta z nás si zde udělalo odborku plavce. Ti kteří se nevěnovali programu blbnuli na člunech. I dnes byl tématem dne Divoký západ. Jako kovbojové jsme měli plout na loďce na konec rybníka kde na souši tancovali Indiáni. Naším úkolem bylo si zapamatovat co nejvíce věcí, které měli indiáni u sebe.

10.Den

Asi nejsrandovnější den ze všech. Nastala doba pravěku. Nejlepší na celém dni byly scénky vedoucích. Zabití mamuta, vybíraní vší a nebo pravěká předělaná hra kámen, nůžky papír na kámen, kámen,kámen v nás vyvolávaly záchvaty smíchu.  První hrou byl boj o území, pak souboj o jídlo a celý den zakončila noční hra.

11.Den

Jéééééé středověk. Celkem krutá doba. Celé dopoledne jsme věnovali výrobě kostýmů. Holky jako princezny a kluci jako rytíři. Bylo to super konečně jsme si taky mohli na něco hrát. Odpoledne byl souboj rytířů. Večer byl zajímavej, protože proběhl souboj vedoucích. Postupně jsme si na ně vsázeli podle toho kdo sní rychleji rajče, déle vydrží pod vodou atd.

12.Den

Skoro konec tábora pokračoval v době středověku. Hned dopoledne jsme se ocitli na tržišti, kde jsme museli pomáhat jednotlivým řemeslníkům. Topič potřeboval dřevo, žebrák jídlo, mastičkář bylinky na výrobu léčiv, u každého jsme dostali potvrzení, až jsme měli všechna mohli jsme jít do krčmi na oběd. Odpoledne na nás zaútočil šílený alchimista s černou armádou rytířů. Po dlouhém boji byli všichni poraženi. A protože už to byl skoro konec tábora večer jsme měli zahrát scénku s tím co se nám líbilo nejvíce.

13.Den

Závěrečná bitva proběhla v současnosti. Ikdyž měla spoustu nástrah protože časová osa se narušila a tak se nám v současnosti objevili lidé z minulosti i budoucnosti podle toho jak jsme je navštěvovali po celou dobu tábora. Hlavním úkolem bylo pochytat lidi, kteří nepatří do součastnosti a oprava brány, aby se mohli poslat tam kam patří. K opravě brány byli potřeba čtyři klíče. Každý klíč byl pečlivě střežen a mohli se brát jen postupně.  Aby brána byla opravena, musely se správně seřadit její součástky. Pořadí součástek udávali těžké šifry na klíčích. Po opravení brány a napravení všeho zlého nastal čas na vyhlášení celotáborovky. A jak už to tak bývá i na dostání odměn. Poslední večer byl příjemně ukončen jarmarkem.

14.Den

Nejsmutnější den tábora z názvem Návrat domů. Na život táborníků jsme si tak zvykli, že se nám domů bude vracet opravdu težko, ale pomyšlení na výborný oběd od maminky nás zaplavuje celkem radostnou náladou. Takže táboru zdar a za rok zase Ahóoooj.