Sobotní ráno 15.6 se z mého pohledu neslo v netradičním stylu. Vstávání v 6 hodin ráno opravdu není moje sobotní výsada. Po krátkém rozespalém ránu jsem se vydal na vlakové nádraží, kde jsem potkal skupinku dalších ranních ptáčat, a mohlo se vyrazit do ráje všech vodních nadšenců.

Cestu jsme si krátili dospáním se, nebo vymýšlením blbin. Po pár hodinách cesty jsme se ocitli před vchodem na ono posvátné místo. Rozespalé oči vystřídal široký úsměv a my se po hlavě vrhli na veškeré atrakce, které nabízí tento vodní svět. Hned jsme se pustili do objevování všech zákoutí, ve kterých se skrývali všemožné atrakce. Každý si oblíbil tu svoji. Někdo rovné a prudké skluzavky a jiní zase klikaté a pekelně dlouhé tobogány. Největší úspěch ale slavila divoká řeka. Několik desítek metrů dlouhý kanál plný peřejí, vodních vírů a spletitých zatáček. Snad každý účastník si odnesl modřinu z této vysilující, přesto tak zábavné atrakce. Po společném focení jsme se dozvěděli, že je čas upalovat domů. Tak rychle to uteklo v tom kouzelném světě, který polapí jak malé tak velké.

Zpáteční cestu jsme strávili za poslechu historek z právě uplynulého koupání. Pořádně unavení a rozbolavění jsme se vrátili do postelí a s úsměvem od ucha k uchu jsme usnuli.